Turecko (KoDo053)

Hostem u mikrofonu byl Attila Kováč a našim cílem bylo Turecko. Parádní silnice, příroda, lidi, jídlo – že by ráj pro motorkáře? Proč Turecko Turecko jsme v předchozích jízdách zmiňovali několikrát, ale vždycky jen jako tranzitní zemi. Dnes poprvé, jsme se na něj s Attilou podívali trochu podrobněji. Co tedy můžete od Turecka čekat. Jak bylo řečeno v úvodu, dobré silnice, přírodu, jídlo, exotiku, hromadu antických památek. Pokud se vyhnete typickým turistickým destinacím, nemusíte dokonce ani narazit na cizince – jen samí místňáci.

Jak se tam dostat

Pokud se budete chtít vydat do Turecka, podle času a peněz stojí za zvážení, zda se vypravit po vlastní ose a nebo si motorky převézt (nechat převézt).

Istanbul

Turisticky určitě zajímavé. Z pohledu motorkáře spíš vopruz. Tip: zácpa je tam téměř v každou denní dobu, ale mimo špičku aspoň nejsou řidiči nervózní.

Severní nebo jižní okruh

Attila byl v Turecku vícekrát, ale pro jednoduchost jsme ho během rozhovoru projeli po dvou různých virtuálních trasách. A to severní nebo jižní cestou.

Podél pobřeží Černého moře

Vyrazit z Istanbulu a profrčet sever Turecka, tedy na východ, podél pobřeží Černého moře. „Můžete čekat nádherné zatáčky, výhledy, útesy a přitom jsou všude na dosah pumpy a obchody s jídlem.“ Do této části Turecka jezdí především (výhradně?) Turci a všechno je prý takové autentické. „Směrem na východ se postupně mění mentalita. Na samém východě narazíte na Kurdy. Mizí alkohol, místní začnou být trochu odtažití, více se smlouvá, možná tě někdo bude chtít i natáhnout.“ U Trabzonu to Attila stočil na jih do vnitrozemí. Otevřou se velké pláně, dlouhé silnice, ale rozhodně je co vidět. Stromy, lesy, řeky s kaňony, vodopády. „Vnitrozemí je úžasné, protože tam najdeš hezká místa, města, hotely, ale bez turistů. Není tam prakticky žádná doprava a dodržují tam předpisy. Všude se samozřejmě dobře vaří.“

Podél pobřeží Středozemního moře

Kdo má rád antické památky, určitě se vydá tudy. Je tu všechno, člověk najednou zjistí, že se skoro celá antická historie se odehrála v Turecku – jen jsme si to neuvědomili, Pergamon, Efez, atd. Když vyrazíme trochu do vnitrozemí, stojí za vidění Pamukkale nebo Kappadokie. „Ano, tady už je turistů mraky, ale jsou jen na těchto známých místech – jak centra opustíš jsi zase sám na krásných a prázdných silnicích.“

Turecko a offroad

To jsme se dnes nedověděli. Attila to rád pálí po silnicích, takže zkušenosti s offroadem v Turecku nemá. Třeba příště.

Kam dál

Attila nakonec své GS prodal a vyměnil ho za Harley Davidson Lowrider. Na jaře se s ním chystá do Maroka. Silnice tam jsou, tak proč ne. Mimochodem, kdo chce vidět, jak se daří Harley v dunách, může se podívat na přiložené video s Pavlem Kubíčkem. Záběry pořizoval sám Attila.  

Sen o Dakaru

Na konec jsem za rozhovor vložil jeden reportérský vstup ze slavnostního odjezdu 30 let staré Liazky do Dakaru. To samé auto a ten samý řidič si plní svůj sen a vrací se po 30 letech na místo činu. Něco takového si samozřejmě nemohl nechat ujít Jarda Šíma, přidal se ke konvoji a do Dakaru tak vyrazil už po čtrnácté.

Odkazy

www.senodakaru.cz

Související články

O Turecku a obzvlášť se zkušenostmi s průchodností jeho hranice jsme se bavili dvakrát. V jízdě č. 2 Pavel Prokop a jízdě č. 16 Trophy team. Během rozhovoru jsem se s Attilou moc neshodl, jestli jsou antické památky v Turecku hodně nebo málo rozbité. Jestli tam někdo z vás byl, může přidat komentář, jak to vidí. Mějte se fajn a hlavně vždycky KOLAMA DOLU Aleš