Tento díl je v archivu. Celý archiv si můžeš koupit tady.
Dominika Gawliczková, 22 let, 155 cm (ačkoli všude se píše 150).
Začala záhy, ve třinácti letech dostala od táty dětskou dvojtaktní krosku Kawasaki, se kterou rozryla celou zahradu. V šestnácti získala řidičák a osedlala padesátkou skútr. Později přešla na stopětadvacítku a začala jezdit po republice.
„Když nevíš, co se ti může stát, tak se toho nebojíš.“
Dominika na cestě
Následují první větší výlety v partě do Alp a Rumunska. V devatenácti letech opět chtěla vyrazit, ale nebylo s kým, tak musela jet sama. Jako cíl si zvolila Španělsko.
Příští rok si pořídila Yamahu 250 Tricker a vypravila se do Skandinávie. A co komáři? Zafungovalo cpát se vitamínem B. A co déšť? Byl, ale dá se to přežít.
Jede se na východ
… a pak se chtělo jet ještě dál. Dominika se nakonec jako cíl zalíbil Kyrgyzstán, je to daleko a není tam třeba vízum.
Rusky neuměla, měla sice slovník, ale základní situace se nakonec naučila bez něj (odkud jsi? máte vodu? kde je další čerpací stanice?). Když se ale bavila s policajty, tak to naopak jakoukoliv znalost popřela. Na všechno tvrdošíjně říkala
něpanimáju.
Cestou ji potkaly různé nepříjemné věci, ale jak ráda říká
„Nejvíc se bojím v noci na nádraží v Havířově.“
Asi nejhorší zážitek byl incident s opilcem, který se na ní sápal u supermarketu. Nakonec ji ochránil kolemjdoucí… to se může stát i u nás.
Kudy se jelo
Polsko - nuda, Pobaltí - nuda, Rusko, Moskva, Kazachstán, Aralské jezero a cíl cesty Kyrgyzstán a přespání v jurtě.
Zpět pak přes Biškek, Kazachstán, Rusko, Moskva a domu.
Příprava motorky na cestu
Hlavní úprava na motorce byla nová větší nádrž na 12 litrů.
Druhou úpravou byly kufry na míru. Všechny standardní byly moc velké.
Vezla s sebou i nějaké náhradní díly, jako páčky, lanka, vzduchové filtry kvůli písku. Lidi radili, ať si toho vezme víc, ale nakonec stejně nepoužila nic.
Dobrý trik byl, že si Dominika nechala poslat pneumatiky do Biškeku. Hezky tam na ní čekaly, a nemusela je s sebou vláčet celou cestu.
Kniha
Kniha vznikla jako poděkování těm, kdo chtěli pomoci s financováním cesty do Kyrgyzstánu. Sbírka probíhala přes Startovač a parádně to zafungovalo (podpořili ji motorkáři a jistě i nemotorkáři – tohle lidi táhne).
„Největší peklo bylo číst to po sobě. Navíc s odstupem času a po zážitcích z Kyrgyzstánu mi tehdejší obavy a problémy přišly malicherné.“
Co dál
31. března 2015 odlétá Dominika spolu s Danem Přibáněm a jeho partou žlutých už ne jen Trabantů do Austrálie. Během čtyř měsíců hodlají postupně projet Východní Timor, Indonésii, Malajsii, Kambodžu, Laos, Bangkok a pak zpět domů. Tentokrát nepojede na své oblíbené Yamaze, ale staré stylové Číze.
Odkazy
Dominika na Facebooku
https://www.facebook.com/dominika.gawliczkova nebo
https://www.facebook.com/DominikaNaCeste
Bonus nakonec - pozdrav z Afriky
A jako bonus tu máme pozdrav z Afriky - přímo z Afriky - natočeno v Africe, posláno přes internet a uveřejněno ještě v době, kdy jsou kluci stále na cestě. No pozdrav, má to 25 minut a je to popis toho co se stalo během prvních 10 dní 3. etapy Around Africa.
Kdo by chtěl sledovat průběžně jejich sms pozdravy, jsou k nalezení na stránkách
www.around-africa.com
Děkuji za pohostinství
Opět dnes musím poděkovat Petrovi Hendrichovi, který nám poskytl pohostinství a mohli jsme u něj v obchodě
Adventure Moto rozhovor v klidu natočit. Petr, jak je asi známo, organizuje moto výpravy pro ty motorkáře, co nemají s kým jet.
Související články
Pokud jsem na konci mluvil o žlutých Trabantech, musím připomenout i
jízdu č. 9 a rozhovor s Markem Slobodníkem, který s nimi putoval po Jižní Americe.
Měj se fajn, ale hlavně vždycky
kolama dolu!
Aleš
Parádní rozhovor, líbí se mi, jak jde Dominika do všeho přímo a problémy řeší až když nastanou. Přeju plno dalších skvělých zážitků na cestách v jedné stopě.