Mongolsko
Kluci měli na Mongolsko pouhých 14 dní. Tady taky začala jejich utrpení s věčnými defekty. Pláště byly mnohokrát lepené, záplaty už nechtěly ani držet. Nejkurióznější píchnutí asi bylo, když uprostřed Mongolska najeli na kancelářskou sponku (asi jedinou v celém Mongolsku). V prvním větším městě koupili 4 nové duše, které jim vydržely právě tak na projetí Mongolska. Původní plán byl jet do Ulánbátaru přes Gobi. Cesta po hlavním tahu se jim ale vůbec nelíbila, a tak to otočili na sever do centrálního Mongolska. Tam byly mnohem lepší cesty i krajina… a nakonec si to užili.Každý den se montuje
Každý den se řešil nějaký problém na motorce. Ať už to byla drobnost či něco velkého. Vždy, ale každý den minimálně jedna oprava. Díky těm mnoha technickým problémům kluci došli k zajímavému zjištění. Nové náhradní díly mají horší kvalitu než ty původní, tedy i staré na motorce!!!Ulánbátar
Tady kluky potkalo nečekané a velmi zajímavé ubytování. V jurtovém kempu, kde se scházejí cestovatelé z celého světa a předávají si zkušenosti. Nejdřív se jim tam nechtělo, ale pak to bylo skvělý a doporučili by to každému. Mimo jiné se tam opět setkali s lidmi, které potkali již dřív na cestě. Zjistili tak, že problémy s motorkami měli všichni. Některé motorky byly v tak špatném stavu, že nešlo pokračovat a museli je poslat domů. … a co kumys? Chutná to tak, jak to zní. Je to hnus! (říká Radek)Rusko
Hned na hranicích je zaujal ostrý přístup ruských celníků k Mongolům – ale chápali ho. Následuje 2000 kilometrů po dobrých silnicích směr Skovodino a cesta kostí. Ve Skovorodinu začíná slavná M56. Prvních 1000 kilometrů do Jakutsku je docela slušná silnice, ale jen dokud nezaprší. Ale už to zdaleka není hrozné, jak to bývalo dřív. Přesto byla cesta očistec, velký provoz, štěrk, prach...Jakutsk
Tady se M56 dělí a začíná legendární cesta kostí, cca 2000 kilometrů do Magadanu. Už zde není takový provoz. Navíc měli po celou dobu štěstí na dobré počasí. Jiným to celé propršelo. Od dob známé cesty McGregora už je cesta o dost lepší. Ne každý možná ví, že cesty kostí jsou vlastně dvě, stará a nová. Ta stará už se běžně nepoužívá, leda jako pro echt dobrodružství pro enduro jezdce. Kluci kousek zkusili, ujeli asi 50 km, ale pak se samozřejmě museli vrátit. Cestou potkávali motorkáře, kteří je strašili, že poslat motorky z Magadanu do Vladivostoku není možné... takže se hezky vystrašili.Magadan
Vzpomínka a dík patří místnímu motorkářskému klubu Polární sovy. Hezky je přivítali a zajistili ubytování a program na první dva dny. Nakonec jim pomohli zajistit i tu obávanou dopravu motorek do Vladivostoku. Motorky byly naloženy do kontejneru, který tu čekal, až se zaplní. Kluci měli štěstí, protože jejich motorky byly ty poslední, na které se čekalo, aby plný kontejner mohl odjet.Zajíc jede domu
Zajíc podle plánu nechává motorku klukům a letí domů. Má štěstí a do dvou dnů chytí správný let do Prahy. Kluci v šíleně drahém Magadanu zabíjí čas … dlouhých 10 dní, kdy se nudili, vařili čaj a zabíjeli komáry. Pro představu jedno točené pivo je za 260 korun.Směr Amerika
Aby ušetřili, letěli do Vancouveru každý sám. Původně měli na motorku čekat měsíc, ale nakonec z toho byly dva. Aby to jen neproflákali, koupili si auto a udělali si měsíční výlet na Aljašku. Tenhle výlet už podnikli společně s Honzovou přítelkyní Luckou, která za nimi přijela, aby Zajícovu motorku dovezla zpět. Motorky přijely v hrozném stavu. Jejich mokré věci, které ležely 70 dní v kufrech, dokonale zplesnivěly. Byla to hrůza. I když to pak vyprali, věci byly skoro sežraný.USA
Z Kanady do USA přejeli poslední státní hranici na cestě. Díky zdržení na cestě z Ruska teď měli na Ameriku míň času, než původně plánovali. Seattle, Portland, Yellowstone – krásné 2 dny a dál přes Rocky Mountines. Počasí začíná zlobit. Sníh vánice, kalamita.Pikes peak
Tady se jezdí známé závody do vrchu. Start je ve výšce kolem 2000 a cíl 4000 metrů. Od 3000 metrů jely Jawy na jedničku. Zhruba 300 výškových metrů pod cílem je otočili policajti, že je tam sněhová kalamita.Muzeum Harley-Davidson v Milwaukee
Radek je harleyář, takže se ho to dost bavilo. Měli to štěstí, že se osobně potkali s Willi G Davidsonem a večer usínali se spokojeným úsměvem na rtech.New York a domů
Cestovatelé odevzdali motorky, vzali si batůžky a naráz si připadali jako bezdomovci. Motorky přijely za 28 dní, ale to už vlastně bylo jedno…Jawa kolem světa - shrnutí
Cesta trvala přesně tři měsíce, od 3. května do 3. listopadu Najeto 29.000 kilometrů Náklady 300.000 Kč na hlavu (přeprava všech tří motorek z Vladivostoku do Vancouveru stála 140 tisíc)… a co dál
Radek malý plán, v létě se na svém HD vypraví do Portugalska, aby mohl říct, že tu zemi objel celou :)Odkazy
Facebook https://www.facebook.com/H2Omaniaks.teamwww.h2omaniaks.com/ … motorky, ale nejen, kluci jsou totiž vášniví vodáci
Polární Sovy- předseda je Alexej +7 924 630 26 03, je dobré mu zavolat předem cca 1-2dni, aby se mohli na vás připravit (převzato ze stránek www.h2omaniaks.com)
Hezké povídání a určitě zajímavá cesta.
Škoda, že kluky “natáhnul” ten, co jim generálkoval motory. Po návratu bych jej asi namočil do dehtu a vyválel v peří. :) To, že JAWA objede globus bez repasu kliky a s téměř dvojnásobnou porcí kilometrů dokázal už zmiňovaný Pavel Suchý. Je jasné, že JAWA je koncepčně trochu starší jak nové “geeso” ale bramborákům a jiným novým strojům také praskají rámy, straší v drátech od elektroniky a upadávají plasty. Ale kde je vůle je i cesta a vše se dá zvládnout ;)
Moc hezké popovídání. Dnes mi to v dílně s Vaší společností rychle utíkalo. Jinak v konstrukci motorů 350/640 ta nespolehlivost není. To ta kvalita GO. Špatné písty, ložiska, apod… Zdravím :-)